Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

O čem my mladí můžeme vlastně mluvit?

7. 01. 2015 4:10:53
Mé zkušenosti s tímto jsou velmi negativní. Například u mého minulého článku se objevilo mnoho lidí v diskuzi (ale jsou i v reálném světě), kteří nechápou, jak si někdo, kdo komunismus nezažil, dovolí něco kritizovat. Můžeme to my mladí vůbec dělat? Poslouchá nás i někdo jiný než naši věkoví vrstevníci? Má náš názor nějakou hodnotu?
Otázky jsou to těžké. Opravdu málokterý padesátník se dokáže povznést nad to, že mu oponuje dvacetiletý mladíček. A ještě horší to je, když mu ten mladíček předkládá argumenty, které jsou tak smysluplné, že jim jde jen stěží odolat. V takovém případě pouze málo lidí zvládne říct, že názor mladého člověka respektuje či ho bere takový, jaký je. Samozřejmě mládí se vyznačuje nedozrálostí, nedostatkem zkušeností i jistou naivitou. Jestliže mám mluvit za sebe, tyhle vlastnosti skromně přijímám a beru je jako nucenou součást života. Je samozřejmě lepší si to přiznat už teď a ve čtyřiceti, padesáti letech vědět, že líp jsem to udělat nemohl. Tedy mohl, kdyby..., ale na to se nehraje ani teď, a předpokládám ani v budoucnu.
V politice mladí lidé jen stěží něčeho dosáhnou. Ti schopní tady sice jsou, ale nemají oporu ve svých vrstevnících, natož právě ve zbytku společnosti. Když se tu a tam objeví mladý, perspektivní politik, který už je mediálně známý, vypadá spíš jako zmanipulované dítě než osobnost, která by měla být zástupcem lidu suverénní republiky, jakou stále je, s jistým omezením, i Česká republika. V některých případech byli mladí politici totální krach, vzpomínáte? No ale co s tím? Zavedené politické strany do svých řad tu a tam nějakého nováčka pustí. To, jestli se tam onen člověk dostal díky idejím a schopnostem, nebo loajalitou, se dá vždy nějak zpochybnit. Jistě, bez kontaktů se do vysoké politiky nedostanete, pokud tedy nejste mediálně známá osobnost. Jde však o to, jaké ty kontakty jsou. Zda jsou vybudované prací na sobě samém, nebo jen tím, že strana potřebuje někoho mladého, aby to vypadalo, že je progresivní. V takovém případě jdou za příklady mladé, krásné ženy toužící po blahobytu a pohodlném způsobu života nebo rodinní příslušníci některých stranických funkcionářů.
Neberte mě za slovíčka, neříkám, že talenty nejsou, že uměle vybraní lidé nemohou být úspěšní a dostat se dále vysoko vlastním úsilím. Přeci jenom, jednou to budou oni, kdo nám bude vládnout, sedět v poslanecké sněmovně, na magistrátu či radnici. Já se ale zamýšlím nad dobou, ve které žijeme, a stále nechápu, jak může mladý člověk dělat starou politiku. Vysvětluji si to tím, že na staré politice „někdo“ usedavě lpí. Starší politici ji pořád prosazují a mladí by se bez dočasného nebo aspoň částečného respektování pravidel starých pardálů jen těžko prosadili. Změna samozřejmě musí přijít zvenčí, řešení je nasnadě. Je třeba více volit (někdy i nové) malé strany, které ještě nejsou poskvrněny starou politikou. Pozor! Řešením rozhodně není volit jakékoli nové uskupení utvořené těsně před volbami, které se propaguje pomoci hromady peněz a v čele má diktátora, který je jeho absolutním vlastníkem. Je třeba si vybírat strany malé, třeba i mladé (těch, které jsou tu více než půlrok, už je tu dost), které jsou ovšem založeny na jasném ideovém základě. Vybírat si může skutečně každý dle svého zaměření napravo nebo nalevo. Těm, co říkají a píší, že dnes už toto rozdělení neplatí, budu jednou věnovat samostatný článek.
Na závěr se chci vrátit k řečnickým otázkám, jež jsem uvedl na začátku. Zažít dobu nebo věci, o kterých píši, je sice plus, není to ale povinnost – i vzhledem k tomu, že přihlédneme-li k délce byť jen moderních dějin, je to veskrze nemožné. To by potom dnes málokdo mohl kritizovat nacismus, ještě méně lidí nebo spíš nikdo Rakousko-Uhersko, o nějakém starověkém Římě ani nemluvě. Přitom jsou to všechno doby, o kterých se psát (i kriticky) musí a především je třeba brát si z nich poučení. Náš názor samozřejmě hodnotu má a je na lidech, dalších jednotlivcích, do jaké míry ho dokáží přijmout. Jsem si jistý, že existuje mnoho lidí, kteří naší věkové skupině naslouchají s porozuměním a respektem. Nechť je takových co nejvíc!
Autor: Dominik Gorčák | středa 7.1.2015 4:10 | karma článku: 7.36 | přečteno: 782x

Další články blogera

Dominik Gorčák

Nedělní (ne)verše IV

Pokaždé, když se podívám do zrcadla, zkouším to, ale není zde výsledek. Nikdy to nevypadá, že by se něco změnilo, nepochopí, nepochopí všechen ten vztek a nenávist co dusím v sobě, všechny ty věci se ke mě vrací.

3.1.2016 v 12:08 | Karma článku: 3.09 | Přečteno: 99 | Diskuse

Dominik Gorčák

Nedělní (ne)verše III

Mizím ze světa, protože jsem jí miloval, proč mi dala ten polibek, je čas se otevřít, pro včerejšek. A ano, myslím že je pro mě příliš pozdě, ale nechci se rozpadnout na kousky.

27.12.2015 v 11:00 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 73 | Diskuse

Dominik Gorčák

Nedělní (ne)verše II

Cítím se tak neobyčejně, kolika cestami musím projít, se stresy které mi tahle hra dává, jak bych se mohl uvolnit a neukazovat ti záda? Tu odměřenost v tvých očích, zavinil jsem já...

22.11.2015 v 22:40 | Karma článku: 2.90 | Přečteno: 106 | Diskuse

Dominik Gorčák

Nedělní (ne)verše

Sedni si ke mě, dveře jsou teď zavřené, ze zlatým leskem pokladů, prostě se plavíme dál. Vstaň tohle ráno, a já jsem ochoten a schopen, být milován a milovat.

15.11.2015 v 15:30 | Karma článku: 3.27 | Přečteno: 146 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Jitka Mikysková

Před 100 lety začaly Spojené státy zachraňovat Evropu

Když 6. dubna 1917 vyhlásily Spojené státy Německu válku, podařil se tím prezidentu Woodrowu Wilsonovi nebývalý průlom do té doby izolacionistické zahraniční politiky.

25.6.2017 v 18:19 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 100 | Diskuse

Jitka Mikysková

Svět podle Putina a svět podle Spojených států

nikdy nebude stejný, objektivně vzato, není horší ani lepší, je prostě jiný a je to dáno odlišnou historií a kulturou.

25.6.2017 v 15:23 | Karma článku: 27.01 | Přečteno: 914 | Diskuse

Markéta Demlová

Křupan jsem a křupan budu

Že současný český prezident nemá vychování, na to už jsme si zvykli. Že pro sprosté slovo nejde daleko, to taky víme. Že se nezdráhá urážet své odpůrce ať už vlastními ústy, nebo prostřednictvím svého mluvčí,

25.6.2017 v 14:46 | Karma článku: 28.53 | Přečteno: 828 | Diskuse

Jan Dvořák

Malé a velké prasnice na politické scéně

Ne že bych nebyl objektivní, nezávislý a vyvážený ve svých textech, zejména v soudech o předních ústavních činitelích, avšak dnes si dovolím světlou výjimku.

25.6.2017 v 8:25 | Karma článku: 22.01 | Přečteno: 828 | Diskuse

Zdenek Horner

Češi žádají zavedení kvót

Češi pohrozili na valném zasedání OSN, že v případě nezavedení celosvětových kvót na přejímání adekvátního počtu přírodních škůdců (kormorán, bobr, bolševník a další), zruší uznání ruskoamerické hegemonie ve vesmíru.

25.6.2017 v 2:15 | Karma článku: 10.97 | Přečteno: 804 | Diskuse
Počet článků 9 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1177

Jsem jen kapka v moři.

Sociální liberalista, euroskeptik, masér a student.  

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.